Sbor dobrovolných hasičů Myslív

Dne 10.-12.července se pár našich členů zúčastnilo celorepublikového srazu požárních cisteren CAS 24 Š 706 RTHP, známých pod přezdívkou ,,mates". Tak se i jmenoval již 6.ročník tohoto sjezdu hasičských vozidel, pořádaný v pro nás velmi vzdálené Dolní Poustevně. Do Poustevny jsme vyjížděli již v pátek v dopoledních hodinách, a osádku vozu tvořila pětice hasičských nadšenců + náš maskot.

Cesta probíhala svižně, v rámci technických možností cisterny. Na místo srazu jsme i přes malé bloudění nakonec dorazili v podvečerních hodinách. V sobotu 11.července, po dopoledních příjezdech zbylých hasičských aut, mohl být sraz zahájen . Program pro všechny zúčastněné hasiče, byl po celé odpoledne velmi pestrý, doplněný netradičními soutěžemi. Jako první , byl hod startérem do dálky. Další ,bylo kutálení rezervy přes překážky na čas. Hned po této soutěži, následovalo tahání matese na laně, do které se zapojíla i trojice našich ,,účastníků zájezdu".Bohužel bylo na tuto disciplínu potřeba hasičů 5. Proto jsme spojili své síly se dvěma hasiči z Čimelic, kteří jak jsme později zjistili, byli ze všech zúčastněních osádek našemu domovu nejblíže. Po tahání , následovala spanilá jízda matesů po zdejším okolí. Kolona houkajících a troubících hasičských aut, táhnoucích se za sebou po trase c.c.a 22 km , vytvářela nezapomenutelnou atmosféru. Poté , co se všichni opět vrátili zpět, následovala poslední disciplína, a to štafeta s překvapením. Závodníci v této štafetě museli překonat automobilové pneumatiky, proběhnout mezi kužely, proskočit nákladní pneumatikou a nakonec se 5xkrát otočit v předklonu kolem své osy s čelem přitisknutým na tyčce s izolovaným koncem. Soutěžící v této štafetě, museli navíc na konci svého úseku ještě vypít malé pivo. I tuto soutěž jsme absolvovali spolu s čimelickými hasiči. Tím odpolední soutěže skončily. Pozdní odpoledne pak zpestřilo zápasy mladých hasiček v nafukovacím bazénu, naplněném tekutým žélé s potravinářským barvivem :-), což se těšilo velkému zájmu přihlížejících hasičů.V neděli pak následovalo vyhodnocení všech soutěží a také udělení cen za nejstarší zúčastněné vozidlo, nejhezčí a nejvzdálenější. Poslední jménovanoucenu, za cestu dlouhou 277 km, obdržel náš sbor.Velmi vydařený víkend, až na malé nešvary počasí, se blížil ke konci a před námi bylo opět 277 km zpátky na základnu.

Fotografie ze spanilé jízdy.